heavenly daily - Články

nudíte se? zajeďte si do Prahy!

Mon, 04 Aug 2008 12:30:30 +0200

Jestli máte chvíli volného času, neváhejte a podívejte se do Galerie Rudolfium v Praze 1. Probíhá tam velice zajímavá výstava. Podrobnosti tady. Určo se mrkněte:)

ZROZENÍ BESTIE (HONZA VEDRAL)

Sat, 03 May 2008 17:57:43 +0200

"Pojďme děsit lidi," řekl partě kámošů Ozzy, několikrát souzený zlodějíček, toho času zaměstnaný na jatkách. Léto lásky bylo někde v Americe. Tady jsme na Ostrovech. Tady jsme v Birminghamu. Tady vrcholí nezaměstnanost, bezvýchodnost a válečná skepse made in Vietnam. Správná nálada, aby přišli Black Sabbath. Správná nálada, aby se zrodil heavy metal.

Ozzy je krom toho dyslektik - dohromady prostě ztracená existence. Když stahuje otce o peníze, aby měl na kapelu, ten mu říká: "Jsou dvě věci, který podla mě přicházej v úvahu: Buď vězení nebo něco extra." Tahoun všeho je jeho parťák ze školy. Tony Iommi, jehož táta je pro změnu cukrář. Tony před pár lety pracoval jako dělník u řezačky na plech a ufiknul si konečky dvou prstů na pravé ruce. Protože je levák, jsou to ty prsty, kterými má mačkat struny na hmatníku. Má je mačkat, protože hraje na kytaru. A to ho dost bolí. Přemýšlí, že by to vzdal, ale nakonec zkusí povolit struny. Geezer Bulter - to je basák a "geezer - chlapík" jeho přezdívka, od osmi let vegan, podivín a okultista - tak tenhle geezer musí podladit struny, aby to hrálo dohromady. Jamují s bubeníkem Billem Wardem, který má do nějakého strojově přesnéko bušení jak podle metronomu dál než k audienci u královny. Jamují někde v zaplivané zkušebně města, co se ještě za těch dvacet let jejich životů pořádně nevzpamatovalo z druké světové války.

Říkají si Polka Tulk, což je místní etno obchod a taky značka pudru jedné z Ozzyho sester. Pak si říkají Earth. A ve svojí vzláštní, temné a podladěné souhře pořád přes své velké a hlučné aparáty přehrávají bluesové standarty. Někde tady a nějak takhle se rodí dosud neslyšitelný zvuk. V beatnické literatuře a hipísáckém slangu se výraz heavy používal jako synonymum pro mocný, hluboký. Slovo metal odkazovalo na tvrdou náladu. Jako když skřípou kola na motorce. Spisovatel William Burroughs tak nazval návykové drogy z Uranu. Tohle se mělo stát vším. Stačilo zatemnit.

Vysraný strachy

"Jednou jsme v Birminghamu čekali, až se zase sejdem na zkoušku a v kině přes ulici dávali nějakej horor. Tony povídá: " Hele není to ujetý, že jsou lidi ochotni zaplatit vsrupný na film, ze kterýho budou vysraný strachy?" vzpomíná Ozzy v rozhovoru na videu The Tales of Ozzy Osbourne. "A tak to začalo. Napsali jsme písničku od Black Sabbath."

S tím názvem a celou pekelnou image nepřišel nikdo jiný než Geezer - jednak se tak jmenoval úspěšný italský horor a jednak byl Geezer okultista a vyznavač předního satanisty dvacátého století Aleistera Crowleyho. Ale než ho Earth přijali za svůj, ještě to chvíli trvalo. Tu chvíli, než se Iommi rozhodl vzít všechno vážně, než se rozhodl, že kapelu častým koncertováním přinutí zkoušet a že to se svými Earth - tehdy po vzoru Jethro Tull, se kterými si odskočil i na několik koncertů - někam dotáhne. Nějaké komplikace byly. Jako třeba když si mladičký Osbourne na jednu ze svých chmatáckých výprav vzal úplně prošoupané rukavice a nechal na místě činu spoustu otisků. Čas ve vězení netrávil velkým přemýšlením. Nechal si tu na prsty nekompromisně vykérovat vlastní přezdívku: Ozzy. Asi aby ji v pozdější záplavě drog a alkoholu nezapomněl.

Koncerty ale kapele, jejíž styl ještě málo kdo chápal a ocenil, přibývaly. Přelomový konec roku 1969 se blížil. A byl tu jeden problém. Na zemi totiž nebyli jediní Earth, a i když ti z Birminghamu si po klubech a díky předskakování Jethro Tull jméno pomalu ale jistě budovali, bizarním a nepříjemným situacím se nevyhnuli. Jednou si je pořadatelé spletli a - nic zlého, temného a heavy netuše - pozvali na večírek. Moc dokladů o tom už dnes neexistuje, ale asi se moc nepovedl. Konkurenční Earth totiž byli popová kapela, která hrála zhusta třeba na svatbách. A navíc už měla venku desku. Na tom mejdanu to vyšlo najevo, když tyhle čtyři špíny z Birminghamu vylezly na pódium. Tomu se už říká opravdová potřeba změnit jméno..

Helsinky a Finové

Thu, 24 Apr 2008 07:01:58 +0200

Finové říkají svému hlavnímu městu "Dcera Baltu". Zcela právem - vždyť Helsinky čerpaly životní sílu již odedávna z vod Baltského moře. Na jeho pobřeží byly založeny původně jako přístav , aby se později pod ochranou mohutné ostrovní pevnosti Suomenlinna rozrostly až v současnou finskou metropoli, jejíž sebevědomí zřetelně dokládají jak moderní stavby v centru, tak i četná progresivní architektura na předměstí či v okolí.

Helsinky - hlavní hospodářské a kulturní středisko Finska - mají přibližně půl milionů obyvatel. Přes svou otevřenost světu si město dodnes uchovalo mnohé romantické rysy relativně malé přístavní lokality z doby před nějakými 150 až 200 lety.

Po celý rok - v létě i v zimě - se na nábřeží u Jižního přístavu konají trhy pod širým nebem. Místní prodavači zde na svých stáncích nabýzejí především potravinářské zboží, od čerstvě chycených ryb až třeba po nádherně velké brambory. Nad hlavami lidí krouží racci a v pozadí této dynamické scenerie majestátně brázdí pobřežní vody mohutné námořní lodě, připlouvající sem zvláště ze Švédska, Německa, Polska a Estonska. Helsinky mají tedy značný význam i jako důležitý obchodní přístav.

Symbolickou postavou města je mořská víla Havis Amanda, jejíž socha zdobí kašnu uprostřed tržiště. Každoročně 1. května se na tomto místě odehrává bujará slavnost vítání finského jara. Kdo si myslí, že Finové jsou národ spíše klidný a rezervovaný, bude zde možná hodně překvapen, což platí také o letním svátku sv. Jana - Juhsnnus. To bývají domy i auta bohatě vyzdobeny březovými větvičkami, a lidé po tisících směřují na ostrov Seurasaari, aby tu zpívali, tančili a zapalovali tradiční slavnostní ohně. Ten největší vždy zakládá manželský pár, který si onoho dne řekl své "ano". Poté se opékají klobásy, probíhá přátelská zábava a cikánky předpovídají zájemcům budoucnost. Svatojánská noc v Helsinkách neztratila své magické kouzlo ani dnes, za éry počítačů i jiných moderních vynálezů.

Roku 1812 se Helsinky staly hlavním městem tehdejšího finského velkoknížectví, jež bylo autonomní součástí carského Ruska. Během následujících let zde došlo k mohutnému stavebnímu rozvoji; mimo jiné vznikly krádné klasicistní budovy kolem Senátního náměstí, navržené vynikajícím pruským architektem a Schinkelovým žákem, Carlem Ludwigem Engelem.

Na širokém bulváru Esplanadi lze za výlohami obdivovat špičkové výrobky světově proslulých finských designérů, v nichž se skvělým způsobem snoubí tvarová jednoduchost, praktičnost použití a estetičnost barev. Ať už jde o keramiku nebo sklo, šperky či textilie, pohled na ně vám téměř vždy prozáří i tu nejtemnější polární noc. Drsné zimní klima s až 19 hodinami tmy denně v prosinci přitom jakoby stimulovalo specifický životní styl Finů, zřetelně odlišný od charakteru lidí, kteří obývají mírnější podnebná pásma.

Finové mají nade vše rádi přírodu, o kterou dokážou pečovat s takřka posvátnou úctou. To se plně potvrzuje také v hlavním městě Helsinkách, kde i navzdory současné industrializaci stále dominují především rozsáhlé plochy zeleně. Četné parky leží rovněž na ostrovech v oblasti přístavu. Některé takové areály oddychu a relaxace, jako například Kaivopuisto, Hietaniemi a Sibeliuksen puisto, lemují pobřeží, jiné se táhnou až hluboko do vnitrozemí, kde přecházejí v přirozené březové a smrkové lesy. Během zimy je teoreticky možné nasadit si lyže třeba v parku Kaisaniemi u hlavního helsinského nádraží a poté na nich putovat stovky kilometrů až do Laponska, aniž byste si je museli jedinkrát odepnout. Plynulý přechod mezi městem a krajinou je pro Finy naprostou samozřejmností. Požadavky sladění zástavby s přírodou jsou automaticky zohledňovány u všech urbanistických projektů. Zářné příklady v tomto směru představují moderní satelitní město Espoo a nové centrum Helsinek, které vzniklo v okolí haly Finlandia ve čtvrti Töölönlahti.

Finsko ovšem nejsou jen samotné Helsinky. Při své návštěvě byste rozhodně neměli zapomenout ani na jezerní oblast Saimaa ("Velká Saimaa" - Suur Saimaa - je největším vnitrozemským jezerem Finska). Zde vás čeká země "Suomi" ve své typicky romantické podobě - tak jak o ní mnozí z vás sní. Krajině vládne voda a vysoká obloha. Mezi ostrovy s malebnými březovými háji, dřevěnými domky a saunami zvolna proplouvají malé parníky, kotvící v půvabných přístavních městečkách.

Ve východním Finsku žijí Karelové - etnikum, jež vytvořilo kulturní základ finskému národnímu eposu "Kalevala". Staré písně a legendy se zde odedávna ústně předávaly z generace na generaci, až z nich básník Elias Lönnrot v 19. století sestavil tento významný slovesný zdroj finské svébytnosti (spolu s lyrickou sbírkou Kanteletar).

Carrie

Wed, 23 Apr 2008 17:27:21 +0200

Krvavý déšť

Zpáva z týdeníku Enterprise (Westover, stát Maine) z 19. srpna 1966:

KAMENNÝ DÉŠŤ

Několik důvěryhodných osob vypovědělo, že na Carlin Street ve městě Chamberlain se 17. srpna snesl kamenný déšť. Kameny napadaly především na dům paní Margarety Whitové. Značně poškodily střechu a zničily dva okapy. Škoda se odhaduje asi na dvacet pět dolarů. Paní Whitová je vdova a žije se svou tříletou dcerkou Cariettou. Bohužel jsme ji nezastihli, aby nám mohla k události podat bližší informace.

Nikoho to doopravdy nepřekvapilo, alespoň ne v podvědomí, kde se rodí divoké myšlenky. Navenek to všechny dívky ve sprchách zaskočilo, rozechvělo, naplnilo studem, nebo také prostou radostí, že to ta Whitovic kráva dostala zase jednou pořádně sežrat. Některé z nich se mohly tvářit překvapeně, ale jejich překvapení bylo pochopitelně pouze líčené. S několika z nich chodila Carrie do třídy už od prvího ročníku a k něčemu podobnému se schylovalo už od samého začátku, zvolna a nenápadně, v souladu se všemi pravidly, podle nichž se řídí lidská přirozenost, s vytrvalostí zřetězených událostí blížících se svému vyvrcholení.

Žádná z dívek pochopitelně netušila, že Carrie Whitová má telekinetické schopnosti. Na lavici v jedné třídě chamberlainského gymnázia na Barker Street bylo vyškrábáno:

Carrie Whitová žere hovna.

Šatnou se nesly výkřiky a ozvěny na pozadí temného šumu sprch. Dívky hrály první hodinu volejbal a jejich ranní pot byl lehký a svěží.

Dívky se pod proudy teplé vody kroutily a zase napřimovaly, ječely, cákaly po sobě a podávaly si bílé kousky mýdla. Carrie mezi nimi stála otupěle, žába mezi labutěmi. Byla to podsaditá dívka s uhry na krku, zádech i hyždích a její vlhké vlasy byly dokonale bezbarvé. Tupě a sklíčeně jí plihly po tvářích, jak tam stála s hlavou mírně skloněnou a nechala po sobě stékat vodu. Vypadala jako obětní koza, stálý předmět posměchu, věřící v neuvěřitelné, věčná smolařka. Tím vším také byla. Zoufale a vytrvale si přála, aby na škole byly oddělené sprchy, kde by byl dostatek soukromí, tak jak tomu bylo na školách ve Westoveru a Lewistonu. Tady čuměly. Pořád jen čuměly.

Dívky postupně zavíraly kohoutky sprch, vycházely, sundavaly si barevné koupací čepice, utíraly se, stříkaly na sebe dezodoranty a dívaly se na hodiny nade dveřmi. Cvakaly uzávěry podprsenek, nohy vstupovaly do kalhotek. Vzduch byl prosycený párou a nebýt větráku v rohu, mohly se dívky cítit jako v egyptských lázních. Výkřiky a vřeštění se odrážely od stěn s třeskem a jiskřením kulečníkových koulí po mimořádně silném šťouchu.

"… a Tommy říkal, že to na mně nemůže ani vidět a já…"

"… jdu se sestrou a jejím mužem. On se rád šťourá v nose, ale to ona taky, takže jsou velice…"

"… po škole sprchu a…"

"… bylo to moc levný, než abych za to vyhazovala prachy, a tak jsme se Cindi…"

Slečna Desjardinová, štíhlá učitelka tělocviku s plochou hrudí, vešla do sprch a bystře se rozhlédla po místnosti. Pak prudce tleskla.

"Na co čekáš, Carrie? Na soudný den? Za pět minut zvoní."

Zářivě bílé šortky odhalovaly její nijak přehnaně tvarované, nenápadně svalnaté nohy. Na krku měla zavěšenou píšťalku, kterou kdysi vyhrála v univerzitní lukostřelecké soutěži.

Dívky se pohihňávaly a Carrie zvolna vzhlédla, oči zamžené horkem a přívaly vod.

"Ouhau?"

Byl to zvuk vzdáleně podobný žabímu kváknutí a dívky se znovu rozhihňaly. Sue Snellová si strhla ručník z hlavy s obratností kouzelníka, který se pouští do nějakého báječného triku, a začala se spěšně česat. Slečna Desjardinová mávla rukou v rozčileném, netrpělivém gestu a Carrie vystoupila zpod sprchy.

Zavřela kohoutek, sprcha zachrčela a začala kapat.

Dívky si náhle všimly, jak Carrie po noze stéká krev...

Jestli vás to zaujalo, můžete si přečíst tuto knihu:)

Hlášky ze Scary Movie 2

Wed, 12 Mar 2008 08:58:18 +0100

rádio: Držela bys už konečně tu svou hubu a nechala zpívat mě?

Správce Hanson:Chytni se mé silnejší ruky!

Hanson: Omlouvám se, dieta. Vyděsil jsem vás. Promiňte. Bojíte se? Zazpívám vám..

(Hanson a Sindy vstupují do komnaty paní domu)
Hanson: Á pozor na mou prdelku, prosím. Pozor! Místo pro moji prdelku..
Sindy: Páni! je překrásná.
Hanson: Díky dítě, však taky pořád posiluju, denně si tu svou prdelku procvičuju, takhle ji vždycky zatnu, a pak jí uvolním, potom ji zase zatnu a uvolním..prd..

posedlá dívka: Ošukej mě, ošukej mě!
(otec McFeely provádí danou věc)
otec Harris: Otče! Toto není je součást rituálu.

otec McFeely: Já to jebu!

otec McFeely: Děkuji, Pane! Jsi milosrdný a všemohoucí. Ach, ta strava!

Buddy: Ty jo. Tady má asi někdo krámy.

Klaun: hej ty! poď sem! přihořívá.. hořííííííííííííí!hele, co to děláš?!
Ray: tohle má rád strýček Ray..
Klaun: vytáhni ten prsten!
Ray: tidli tidli tidli
Klaun: Ááááááááááá!
Ray: a jak se ti líbí to! tady máš malý potěšeníčko!

Sindy: pravá - levá - pravá - kopni, jo! Ten vohoz je fakt klasa! A teď vocuď vystřel, jo? Kámo!

Hlášky z Scary Movie

Wed, 12 Mar 2008 08:56:34 +0100

Greg: Rayi, já tě zabiju!
Ray: Cože, chceš se svlíknout a rvát se?
Greg: Tak do toho, Rayi!
Ray: (na Bobbyho) Podrž mi náušnice, kde mám vazelínu?

Gail Weathersová: Znal jste dobře oběť?
Shorty Meeks: Jo. Pak ale začala kecat o nějaké žalobě, tak jsem jí rychle ten prst z prdele vytáhl.
Gail Weathersová: Jaká byla vaše poslední slova?
Shorty Meeks: Táhni, děvko!

zabiják: Měl bych přestat pít.

Brenda: Kdo by věřil dementnímu kreténovi??

Shorty: Konečně jsem pochopil pravou podstatu knih... papírky zadarmo!

Shorty Meeks: Co jééé?
zabiják: Co jééé?
Shorty Meeks: Co děláš, kámo?
zabiják: Zabíjím... čas.

finština

Sun, 16 Dec 2007 09:18:49 +0100

► finnish

T

Sun, 16 Dec 2007 08:53:08 +0100

S

Sun, 16 Dec 2007 08:50:09 +0100

Saosin
Sex Pistols
Shitdisco
Sunshine

R

Sun, 16 Dec 2007 08:48:53 +0100

Ramones
Rise Against

P

Sun, 16 Dec 2007 08:47:32 +0100

O

Sun, 16 Dec 2007 08:46:13 +0100

N

Sun, 16 Dec 2007 08:42:37 +0100

M

Sun, 16 Dec 2007 08:40:47 +0100

L

Sun, 16 Dec 2007 08:38:35 +0100

Lacuna Coil
Linkin Park
Lordi
Lostprophets
Lovex
Lucie

K

Sun, 16 Dec 2007 08:36:33 +0100

I

Sun, 16 Dec 2007 08:34:49 +0100

Immortal
Imodium

H

Sun, 16 Dec 2007 08:33:35 +0100

G

Sun, 16 Dec 2007 08:29:19 +0100

F

Sun, 16 Dec 2007 08:26:58 +0100

Fall Out Boy
Foo Fighters